Začátek cesty!

Jak začla moje velká cesta? Jednoho krásného lednového večera v roce 1991 jsem se poprvé podíval…ne to bych to vyprávění vzal trošku moc ze široka :-D V každém případě (jak asi většina z Vás ví) jsem na Nový Zéland chtěl od mých cca 11 let, kdy jsem poprvé viděl a následně četl Pána prstenů a naprosto jsem se do filmů zamiloval. Když jsem viděl dokumenty o natáčení, tak mě celá země ještě více uchvátila. A po dlouhých plánech a přípravách jsem se konečně dostal na moji cestu! Ale zažil jsem už plno zážitků hnedle po cestě, protože jsem se rozhodl strávit 3 noci v Taiwanské Taipei.  Ale začněme pěkně od začátku. Moje cesta začla už 21/11, kdy jsem vyrazil z Hradce směr Lysá. Věci sebou jsem si připravoval a dával na hromádku poslední cca 3 dny před odjezdem a není nic lepšího, než asi 10 minut před odjezdem MHD, které mě mělo dovézt na vlakáč zjistit, že moje vyhlídlé příruční zavadlo není dostatečně velké na všechny moje věci(14 let je asi málo na to si připravit správné zavazadlo), které si chci vzít do letadla a na Taiwan. Protože prostě Kubíček si musel ještě chatovat a facebookovat do poslední chvíle a rozhodl se, že notebook si dá do batohu až poslední :-D a najednou se to tam nevešlo. Naštěstí jsem hnedle našel jinej (mnohem větší) batoh, kam jsem rychle přeházel vše potřebné a MHD mi neujelo. Poté jsem s kamarádem Danem vyjel směr Lysá, kde nás uvítal společný kamarád Růža. Večerní poslední české pívo a celé posezení uteklo jako voda a najednou bylo 22/11 02:30 ráno, kdy zvonil budík a za chvíli jsme razili směr letiště. Na letišti jsem se setkal s Jirkou, s kterým jsem se seznámil přes Facebookovou stránku o cestování na Nový Zéland, a protože „ve dvouch se to lépe táhne“ tak jsme se rozhodli pořídit společné letenky a vyrazit na cestu společně. První let s ČSA do Amstrdamu byl naprosto v pohodě a člověk než se rozhoupal, tak už přistával. ČSA evidentně prosperuje pod novým majitelem, protože jsme dostali na hodinovém letu jedno malé tiramisu z Kauflandu (takové to balené jako sušenka), a protože už oslík věděl, že Tiramisu má každý rád, tak mi to celou cestu pěkně osladilo. V Amstrdamu jsme měli asi 6 hodin přestávku, a tak jsme se rozhodli vyrazit na chvíli do města. Koupili jsme přes terminál (který mimochodem nebral vůbec drobné, ale jen bankovky a karty) lístek a vyrazili jsme. Hned z letiště vedlo několik tras a nebylo úplně jasné, která vede do centra. Nakonec jsme s pomocí lidí kolem vyrazili jedním vláčkem/metrem do centra. Asi po 15 minutách jsme vystoupili na zastávce, která měla být v centru, ale na nástupišti byl napsán úplně jiný název zastávky, než kterou jsme měli na lístku! Zavládla lehká panika, kdy jsme pobíhali po nástupišti a hledali nějaký nápis, který by nám řekl, jak moc dobře nebo špatně jsme vystoupili. V tu chvíli jsme vážně věřili, že jsme někde úplně jinde. Vyrazili jsme do podchodu a mířili jsme k informacím, kde nám pán na náš dotaz, jak se dostat do centra odpověděl pohledem – vy jste asi spadli z višně a následně nám anglicky už řekl, že se právě v centru nacházíme :-D Do dneška nechápu, kde nastal error, ale rozhodně jsme si oddechli a vyrazili do centra města. Bylo pod mrakem, ale naštěstí už nepršelo a tak jsme si užili trávou provoněných ulic města a úspěšně se několikrát ztratili :D Malé uličky města pro mě byly docela matoucí, ale město se mi docela líbilo. Bohužel nebylo více času a brzy jsme už zase seděli ve vlaku a následně v letadle, které mířilo nejdříve na mezipřistání v Bankoku a následně na Taiwan. Letěli jsme s China Airlines a čekalo mě přes 10 dlouhých hodin v letadle. Dost jsem se toho bál, ale nakonec byl let docela příjemnej. Na sedačce jsem měl připravenou deku a polštářek a hlavně před sebou interaktivní obrazovku. Bylo tam několik suprčupr her typu mačkej šipku doprava a když se objeví nějaká potvora, tak zmáčkeš červené tlačíto a zastřelíš ji :-D No ale hlavní výhoda obrazovky byly filmy! Cca 40 filmů a to včetně nejnovějších. A tak jsem dohnal resty jako je Antman a Jurský svět a kus letu prospal. Dostal jsem 2 jídla (výběr – maso/ryba) a část letu prospal. V Bankoku jsem se protáhnul na letišti a za chvíli už jsme pokračovali v cestě. Dokoukal jsem další filmy a trochu prospal a za chvíli jsme už vystupovali v Taipei. Časový posun 6 hodin a únava po letu byla značná, ale nadšení z nového prostředí oba nepříznivé faktory na dlouho utlumilo. Nový kontinent – Nová zem a nové zážitky čekají! To mi znělo hlavě. A mnoho mého vybavení se v batohu těšilo na návrat do své „rodné vlastní“ a na pozdravení svých bratrů, kteří jsou taktéž z „Made in Taiwai“ rodiny J Dali jsme si chvíi na letišti pauzu a následně vyrazili pro zavazadla. V tu chvíli nastal první problém – Jiří nedostal jedno ze svých dvou zavazadel, která odbavoval. V tu chvíli jsme nevěděli, jestli ho někdo ukradl/ztratilo se někde při letu anebo je prostě někde v rovníkové Africe. Při cestě na dovolenou to zamrzí, ale při výjezdu na dlouhou dobu přes půlku světa to vyloženě na**re. Když Jirka zařizoval potřebné věci, tak jsem hlídal batohy a v tu chvíli se ke mně přiblížil pes s 2 policistkami. Pejsek mi začal očuchávat batoh, a když pokračoval dalších 15 vteřin, tak jsem věděl, že jsem v maléru. Už už jsem se představoval v Taiwanském vězení a  a následně vysnil efektní popravu na náměstí Nebeského klidu, kterou v poslední chvíli zastaví Miloš přivážející krtečka ve vrtulníku a já si obléknu červené spodky, které mi zajistí imunitu. V tom se mě policistky pouze zeptali jestli nemám u sebe nějaké jídlo. Přiznal jsem 3 tousty a dále jsem upřesnil, že jde o šunkové a tuňákové a právě ty šunkové byly zakázané! A já při následné kontrole s hrůzou jistil, že jsem asi už všechny (až na půlku jednoho) tuňákové snědl a zbyly mi jen 2 celé šunkové :/ Policistka mi oznámila, že je musí zničit a s úsměvem mi je odebrala. Chvíli jsem přemýšlel o telefonátu na naši ambasádu, ale pejsek se na mě podíval pohledem naznačujícím pochopení pro moje utrpení, a tak jsem tento incident přešel pouze s úsměvem.  V mezičase byly vyřízeny s úředníky všechny formality ohledně ztraceného zavazadla s lámanou angličtinou nám bylo řečeno, že se nám zítra ozvou. Ostatní kufry jsme dali do úschovny a vyrazili jsme směr Taipei.

Příště se mi snad podaří sepsat pobyt na Taiwanu. Za chvíli razím na poslední výlet po Taipei a poletím už na NZ :))) Blog taky trochu upravím - tohle je jen taková rychle napsaná první zpráva.